FROLŮV DÝCHACÍ TRENAŽER

Geniální objev medicíny 21. století.

Tradiční vysvětlení procesu dýchání zní asi takto: Při nádechu se do plic dostane kyslík, tam se předá červeným krvinkám, které jej dopravují k jednotlivým buňkám v lidském těle.
JE ALE TATO TEORIE SPRÁVNÁ?
Výměna kyslíku ze vzduchu červeným krvinkám lze označit za vnější dýchání. Předávání kyslíku vázaného na červených krvinkách jednotlivým buňkám lze označit jako vnitřní(endogenní) dýchání.

Rehabilitace organismu pomocí endogenního dýchání je geniálním objevem ruského vědce a biochemika Vladimíra Frolova. Frolov trpěl tuberkulózou plic třetího stupně a ve dvaapadesáti mu byla diagnostikována rakovina slepého střeva třetího až čtvrtého stupně. Byl léčen cytostatiky a velmi trpěl, operaci však odmítl. Ve svých úvahách vyšel z hypotézy buněčného dýchání lékaře Genadije Petrakoviče a pozorování způsobu dýchání lidí v oblastech, kde se dožívají vysokého věku, jogínů a také různých živočichů. Podařilo se mu sestrojit dýchací trenažer s jehož pomocí může člověk dýchat tzv. endogenním (vnitřním) způsobem a přímo zázračně regenerovat svůj organismus.


Při endogenním dýchání dostávají naše buňky mnohem více energie, čímž je zajištěna dobře fungující látková výměna, která spolu s výrazným zvýšením nasycenosti organismu energií a s vyšší intenzitou činnosti imunitního systému nastoluje proces samoléčení. Má positivní vliv na činnost mozku, všech vnitřních orgánů a psychický i emocionální stav, pomáhá udržet vysokou úroveň duševní aktivity. Zvyšuje také účinnost podávaných léčiv, výživových doplňků, fyzikálních a jiných postupů léčení. Dýchání na trenažeru simuluje dýchání velryb, delfínů a dýchání lidí ve vysokohorských podmínkách, kde lidé žijí vždy výrazně déle než v údolích. A co je důležité, netrpí žádnými neduhy, které současná medicína v pokročilém věku považuje za nevyhnutelné. Také jejich pohlavní aktivita a schopnost plodit děti je zachována do vysokého věku, do sta i více let. Analýza experimentálního materiálu odhalila, že k zásadním léčebně-rehabilitačním účinkům dochází především v krevním oběhu. Zvyšuje se kvalita krve, což má pochopitelně největší vliv na orgány a tkáně s obzvlášť vysokým krevním zásobením - srdce, mozek, ledviny, plíce a žlázy s vnitřní sekrecí. Jak je známo, zejména tyto tkáně nejvíce postihuje ateroskleróza. Tam, kde při obyčejném vnějším dýchání probíhá opotřebování, poškození a stárnutí, dochází při endogenním dýchání k oživení a rehabilitaci. Autor metody endogenního dýchání V. Frolov říká: "Když se mě ptají, čím se obyčejné dýchání liší od endogenního dýchání prováděného na trenažeru, odpovídám, že především odlišnou hodnotou tlaku a potom hypoxií (nedostatek kyslíku ve tkáních či v organismu) a hyperkapnií (zvýšené množství oxidu uhličitého v krvi). Při vnějším dýchání se zvýšený tlak v plicích udržuje přibližně po dobu jedné pětiny z celkové doby trvání dýchacího aktu, ale při dýchání na trenažeru to je téměř po 90 % doby dýchacího aktu. Účinek dýchání velmi závisí právě na hodnotě tlaku, který má přímý vliv na zvětšení počtu vzduchových bublinek pronikajících do našich plicních sklípků. Takovým způsobem je při dýchání na trenažeru možné dosáhnout několikanásobného efektu v načerpání potřebné energie pro organismus. Vlivem endogenního dýchání vzroste energie buněk 2 - 4x a to je pro náš organismus naprosto klíčové. Při novém způsobu dýchání přecházejí buňky ve tkáních k režimu řízeného procesu okysličení membrán lipidů volnými radikály. Tento proces dává buňkám tolik energie, že i nad rakovinnými buňkami získávají převahu. Důležitá je však nejen převaha energie, ale i to v jakých strukturách buňky se výroba energie uskutečňuje. Nediferencované buňky (rakovinné) nejsou geneticky přizpůsobeny systematickému a trvalému okysličení volnými radikály ve svých membránách. To je způsobeno nedokončením a v určitém smyslu neplnohodností jejich buněčných membrán. Díky červeným krvinkám, jež je k práci v režimu okysličení volnými radikály doslova nutí, membrány rakovinných buněk zanikají. Svoji úlohu poté sehrává imunitní systém, který je endogenním dýcháním výrazně posílen a který rakovinovému nádoru dokáže efektivně vzdorovat.

Metodika nácviku endogenního dýchání je darem pro ty, kterým není lhostejné jejich zdraví a kondice, a pro ty, kteří dosud marně bojují se svým onemocněním. Nácvik trvá 3 - 4 měsíce a později již člověk tímto způsobem dýchá spontánně.

Více informací na: http://www.celostnimedicina.cz/frolovuv-dychaci-trenazer-genialni-objev-mediciny-21-stoleti.htm#ixzz1ApzX7fRJ

Frolův dýchací trenažér umožňuje provádět i aromatické inhalace s použitím éterických olejů. Jeho konstrukce dovoluje současné použití několika druhů olejů, odvarů z léčivých bylin a léčebných roztoků, což značně zvyšuje léčebný a ozdravný účinek.

Jak používat: Nácvik endogenního dýchání se provádí 1x denně, nejlépe večer před spaním. Doba tréninku se postupně prodlužuje až na 40 min. Po 2–4 měsících by mělo dojít ke spontánnímu dýchání tímto novým způsobem již bez dalšího nácviku.

Upozornění: V případě akutních onemocnění používejte trenažér až po odeznění krize. Při zhoršení chronického onemocnění je nutné provést potřebnou léčbu a po uplynutí 7-10 dnů aplikovat dýchací cvičení. Při výskytu akutních onemocnění (např. akutní infarkt) trenažér nepoužívejte.